strana25

   Zpět

      Krajská výstava psů
Plzeň-Doubravka 17.5.2008

   Diplom a posudek

Tak jsem se dnes podruhé v životě vystavoval.Přál bych Vám to zažít.Na výstavu mě páníčkové dotáhly úplně bez srsti a přitom
museli vědět,že plešatej pes nemůže vyhrát.Takže jsem dělal vše proto,aby si to uvědomili.Zlobil jsem je už od rána,popral jsem
se s rotwajlerem a nechtěl vydržet na místě,kde jsem měl čekat.Prostě samý naschvály,který naprosto ignorovali a násilím mě na-
tlačili do výstavního kruhu.I tam jsem se snažil zlobit.Schválně jsem panu rozhodčímu neukázal zuby ani na pět pokusů,až potom
přiběhl páníček a já nakonec musel.Jinak se mi pan rozhodčí Hořák moc zamlouval.Z paničky si dělal srandu,že neumí dát nohy k
sobě a měl takové průpovídky,že se válelo smíchy celé osazenstvo.Prostě senza mužskej,i když jsem se snažil,aby mě z kruhu vy-
kázal.Nejvíc se mi líbilo,když řekl,že kdo nepustí psa do postele,ten by si ho neměl ani pořizovat.Mě teda do postele pustí.Ocenil    mě známkou Velmi nadějný a moje pomsta páníčkům tak moc nezabrala.Příště vymyslím něco jiného.
A nepomůže jim ani můj fan klub.Ať je to Péťa (kterého zbožňuji) s kamarádkou Petrou, ani Ivona s Martinem,kteří mě byli taky
psychicky podpořit.A už vůbec ne to,že si panička neustále doplňuje svůj "sportovní"šatník.Je docela divné,že jsem ve finále zase
dostal teplou klobásu.Fakt jsem se snažil být zlobivý a protivný.Oni mě snad moji dvounožci mají doopravdy rádi.
A pro zajímavost: Vážím dnes 32,20 kg,takže jsem zjistil,že mohutnost opravdu dělají jen chlupy (které mi fakticky chybí).

Před odjezdem    Už jedem    Kvůli piškotu si i sednu